Qasem Suleimani

Qasem Suleimani (Soleimani) (1957-2020) - Íránský vojenský vůdce, generálporučík a velitel speciální jednotky Al-Quds ve Sboru islámských revolučních gard (IRGC), určený k provádění zvláštních operací v zahraničí.

Al-Quds pod vedením Soleimaniho poskytoval vojenskou podporu skupinám Hamas a Hizballáh v Palestině a Libanonu a po stažení americké armády odtud také hrál důležitou roli při formování politických sil v Iráku.

Suleimani byl vynikajícím stratégem a organizátorem speciálních operací a také tvůrcem největší špionážní sítě v regionu Středního východu. Byl považován za nejvlivnější a nejmocnější postavu na Středním východě, a to navzdory skutečnosti, že „o něm nikdo nic neslyšel“.

3. ledna 2020 byl zabit v Bagdádu při cíleném náletu amerického letectva.

V biografii Qasema Suleimaniho je mnoho zajímavých faktů, o nichž pojednáme v tomto článku.

Takže před vámi je krátká biografie Qasem Suleimani.

Životopis Qasem Suleimani

Kassem Suleimani se narodil 11. března 1957 v íránské vesnici Kanat-e Malek. Vyrostl a byl vychován v chudé rodině farmáře Hassana Suleimaniho a jeho manželky Fatimy.

Dětství a mládí

Poté, co Kassemův otec získal pozemkovou parcela v rámci šachovy reformy, musel zaplatit značnou půjčku ve výši 100 tumanů.

Z tohoto důvodu byl budoucí generál nucen začít pracovat jako dítě, aby pomohl hlavě rodiny zaplatit celou částku peněz.

Po absolvování 5 tříd šel Qasem Suleimani do práce. Získal práci jako dělník na staveništi a převzal jakoukoli práci.

Po splacení půjčky začala Suleimani pracovat v oddělení úpravy vody. Po nějaké době se ten chlap stal asistentem inženýra.

Během tohoto období své biografie sdílel Kassem myšlenky islámské revoluce z roku 1979. Na samém počátku převratu se dobrovolně stal členem IRGC, která se později stala elitní jednotkou podřízenou hlavě státu.

Po měsíci a půl vojenského výcviku byl Suleimani pověřen zřízením zásobování vodou na území Kermanu.

První vojenská operace v biografii Qasema Suleimaniho se uskutečnila v roce 1980, během potlačení IRGC kurdského separatismu v severní a západní oblasti Íránu.

Íránsko-irácká válka

Když Sadám Husajn zaútočil v roce 1980 na Írán, Suleimani sloužil jako poručík v IRGC. Se začátkem vojenského konfliktu začal rychle postupovat po kariérním žebříčku a plnil různé úkoly.

Kassem se v zásadě úspěšně vyrovnal se zpravodajskými operacemi a získal cenné informace pro své vedení. Výsledkem bylo, že když mu bylo pouhých 30 let, měl už na starosti pěchotní divizi.

Vojenská služba

V roce 1999 se Suleimani účastnil potlačení studentského povstání v íránském hlavním městě.

V 90. letech minulého století velil Kassem jednotkám IRGC na území Kermanu. Jelikož se tato oblast nacházela poblíž Afghánistánu, vzkvétal zde obchod s drogami.

Suleimani dostal pokyn, aby v této oblasti co nejdříve nastolil pořádek. Díky svým vojenským zkušenostem byl důstojník schopen rychle zastavit obchodování s drogami a získat kontrolu nad hranicí.

V roce 2000 byl Kasem pověřen velením speciálních sil IRGC, skupiny Al-Quds.

V roce 2007 se Suleimani téměř stal hlavou IRGC poté, co byl generál Yahya Rahim Safavi propuštěn. Následující rok byl jmenován vedoucím skupiny íránských odborníků, jejichž úkolem bylo zjistit příčinu smrti šéfa zvláštních služeb libanonské skupiny Hizballáh Imada Mugniyaha.

Na podzim roku 2015 vedl Kasem záchrannou operaci, aby našel Konstantina Murachtina, sestřeleného vojenského pilota Su-24M.

Na vrcholu syrské občanské války v roce 2011 nařídil Qasem Soleimani iráckým rebelům bojovat na straně Bašára Asada. Během tohoto období své biografie také pomáhal Iráku v boji proti ISIS.

Podle mezinárodní tiskové agentury Reuters letěl Suleimani do Moskvy nejméně čtyřikrát. Existuje předpoklad, že v roce 2015 to byl on, kdo přesvědčil Vladimíra Putina, aby zahájil vojenskou operaci v Sýrii.

Stojí za zmínku, že podle oficiální verze zasáhlo Rusko na žádost Asada.

Sankce a hodnocení

Qasem Suleimani byl na „černé listině“ OSN podezřelých z účasti na vývoji íránského jaderného a raketového programu. V roce 2019 americká vláda uznala IRGC, a tedy speciální jednotky Al-Quds, jako teroristické organizace.

Ve své vlasti byl Suleimani skutečným národním hrdinou. Byl považován za talentovaného taktika a organizátora zvláštních operací.

Kromě toho během let své biografie vytvořil Qasem Suleimani rozsáhlou síť agentů na Středním východě.

Zajímavým faktem je, že bývalý důstojník CIA John Maguire v roce 2013 označil Íránce za nejvlivnější a nejmocnější postavu na Středním východě, a to navzdory skutečnosti, že „nikdo o něm nic neslyšel“.

Zástupci ruského ministerstva obrany tvrdí, že Suleimani je velkým přínosem pro boj proti ISIS v Sýrii.

V Íránu byli al-Kuds a jeho vůdce obviněni z brutálního potlačení demonstrací v roce 2019.

Smrt

Qasem Soleimani zemřel 3. ledna 2020 při úmyslném náletu amerického letectva. Brzy vyšlo najevo, že americký prezident Donald Trump byl iniciátorem operace na eliminaci generála.

Toto rozhodnutí učinil šéf Bílého domu po útoku 27. prosince 2019 na americkou iráckou základnu, kde byli rozmístěni američtí vojáci.

Americký prezident brzy veřejně oznámil, že základem rozhodnutí o eliminaci Soleimani bylo podezření, že „měl v úmyslu vyhodit do vzduchu jedno z velvyslanectví USA“.

Řada renomovaných médií uvedla, že generálovo auto vyhodili do vzduchu rakety vystřelené z dronu. Kromě Qasema Suleimaniho byli zabiti další čtyři lidé (podle jiných zdrojů 10).

Suleimani byl identifikován podle rubínového prstenu, který nosil během svého života. Američané nicméně plánují v blízké budoucnosti provést test DNA, aby se konečně ujistili o smrti vojáka.

Řada politických analytiků je přesvědčena, že atentát na Qasem Suleimani vedl k ještě většímu prohloubení vztahů mezi Íránem a Amerikou. Jeho smrt způsobila velkou rezonanci po celém světě, zejména v arabských zemích.

Írán slíbil, že se USA pomstí. Irácké úřady rovněž odsoudily americkou operaci a americké ministerstvo zahraničí vydalo zprávu požadující, aby všichni američtí občané okamžitě opustili irácké území.

Pohřeb Qasem Suleimani

Pohřební průvod Sulejmana vedl duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí. S generálem se rozloučilo více než milion jeho krajanů.

Bylo tolik lidí, že v průběhu vypuknutí tlačenice bylo zabito asi 60 lidí a zraněno přes 200. V souvislosti s tragickou smrtí Sulejmana byl v Íránu vyhlášen třídenní smutek.